VÍT FONTGALLAND

 

Prohlášení

 

   V souhlase s dekretem papeže Urbana VIII. Prohlašujeme, že píšeme-li slova „světec“, „blahoslavený“, „zázrak“, „nadpřirozeno“ a j. podobná, v ničem nemíníme předbíhati rozsudku Církve svaté, ale píšeme je jen proto, že ony výrazy lépe vyjádří naše myšlenky. Ostatně ponecháváme vše rozsudku Církve svaté, jíž s milostí Boží poslouchati bude vždy naší chloubou.

 

Úvodem

 

    Za našich dnů dává nám dobrý Bůh za vzor světce, kteří svou prostotou, milou povahou a láskou nás vábí na cestu spásy a svatosti. Jedním z nich je též dítko naší doby Vít Fontgalland, malý, sotva dvanáctiletý Pařížánek, „květ luzné něhy a krásy“, jenž zemřel 1925 v pověsti svatosti. Byl povahy veselé, živé a vždy pravdomluvný. Něžná a dojemná byla jeho láska k Pánu Ježíši a k Panně Marii. Mocná je nyní jeho přímluva u Boha. Věřící různých stavů a povolání s důvěrou se k němu obracejí o přímluvu, zejména dítky a mládež mají v něm vzor. Dlouhá řada podivuhodných vyslyšení byla příčinou, že již přes 2 300 000 podpisů bylo z různých zemí odesláno do Říma se žádostmi o jeho blahořečení. Nechceme předbíhati konečnému rozhodnutí Církve svaté, jisto však je, že zářivý jeho příklad mnohého uchvátí, nadchne a přivábí k Věčné Lásce – k Bohu.

 

 

Další

Obsah

Můj SEZNAM